Ztuhlé rameno a rotátorová manžeta po 40. roce života – vědecky podložený přehled

Rotátorová manžeta je skupina čtyř svalů a jejich šlach (supraspinatus, infraspinatus, teres minor a subscapularis), které obepínají ramenní kloub a zajišťují jeho stabilitu i plynulý pohyb. Její hlavní úlohou je „přisát“ hlavu kosti pažní k lopatce (glenoidu) a tím zajistit, aby se rameno při zvedání a otáčení paže neposouvalo do strany. Bez funkční rotátorové manžety by se běžné pohyby nad hlavou (česání vlasů, oblékání, vytahování věcí z horní skříně) staly velmi obtížnými nebo bolestivými.

Rotátorová manžeta anatomie

Proč se problémy objevují právě po 40 letech

Vědecké studie ukazují, že degenerativní změny rotátorové manžety se s věkem výrazně zvyšují. V jedné metaanalýze byla prevalence poruch rotátorové manžety (tendinopatie, částečné i úplné trhliny) u lidí nad 40 let odhadnuta na desítky procent, přičemž s každým dalším desetiletím se riziko trhliny několikanásobně zvyšuje. Další výzkumy zdravé populace ukazují, že až padesát procent rotátorových trhlin je bez příznaků, což znamená, že samotná změna na obrazovce (MRI, ultrazvuk) ještě nemusí znamenat bolest nebo ztuhlost.

Zároveň je prokázáno, že symptomy se častěji objevují u lidí s vysokou zátěží ramene (těžká práce, sport nad hlavou), u mužů a u dominantní paže. U tebe, kdo žije v běžném pracovním a rodinném rámci, znamená věk nad 40 roků především vyšší pravděpodobnost, že se v rotátorové manžetě objeví degenerativní změny – a pokud se k nim přidá nevhodný pohyb, sedavý styl života nebo „šetření“ ramene, může dojít právě k ztuhlosti a bolesti.

Jak se ztuhlost rotátorové manžety (ztuhlé rameno) projevuje

Typické příznaky jsou:

• bolest v oblasti ramene, často vystřelující do horní části paže,

• ztížené zvednutí paže nad hlavu (např. při oblékání, česání vlasů),

• pocit „zamrznutí“ ramene, kdy se pohyb stává omezeným a namáhavým,

• slabost při běžných činnostech (nesení nákupu, otevírání dveří).

U některých lidí se postupně vyvine tzv. adhezivní kapsulitida – „zmrzlé rameno“, kdy se kloubní pouzdro ztluští a zatvrdne a pohyb je výrazně omezený. Výzkumy ukazují, že při správné rehabilitaci se většina lidí postupně zlepší, i když proces může trvat měsíce.

Jak to pro tebe vypadá

Pro tebe, kdo žije v běžném pracovním a rodinném rámci, znamená ztuhlé rameno především ztrátu pohodlí a nezávislosti. Můžeš si všimnout, že tě více unaví i jednoduché úkoly, že se stáváš opatrnějším při sportu nebo že se snažíš rameno „šetřit“, což paradoxně může ztuhlost ještě zhoršit. Zároveň je důležité vědět, že ztuhlost po 40. roce života není automaticky „konec pohybu“, ale signál, že tělo potřebuje jiný přístup k pohybu, zátěži a regeneraci. Vědecky podložené studie ukazují, že pravidelný, cílený pohyb a fyzioterapie mohou významně zmírnit bolest i omezení pohybu, i u lidí s degenerativními změnami rotátorové manžety.

Cvičení na rotátorovou manžetu

Jak problém řešit – konkrétní, vědecky podložené kroky

1. Diagnostika a odborná pomoc

Nejprve je vhodné vyloučit větší poranění (např. trhlinu šlachy) a zjistit, jak hluboká je ztuhlost. Lékař může doporučit vyšetření (např. ultrazvuk nebo MRI) a určit, zda jde o čistě funkční ztuhlost nebo o strukturální poškození. Výzkumy ukazují, že velká část lidí s trhlinou rotátorové manžety nemá vůbec bolest, takže rozhodnutí o léčbě by mělo být založeno i na příznacích, ne jen na obraze.

2. Cílená fyzioterapie a cvičení

Pravidelné cvičení zaměřené na rotátorovou manžetu a okolní svaly (přední a zadní část ramene, lopatky) pomáhá obnovit pohyblivost a sílu. Vědecké práce popisují, že konzervativní léčba (cvičení, mobilizace, případně injekce) významně zlepšuje bolest a funkci ramene i u degenerativních změn. Důležité jsou pomalé, kontrolované pohyby a vyhýbání se náhlým, silovým zátěžím, které by mohly šlachy dále poškodit.

3. Vhodnost silového tréninku

Silový trénink může být pro ztuhlé rameno velmi prospěšný, ale musí být dobře nastavený. Výzkumy ukazují, že mírný až střední odporový trénink (např. lehké činky, gumičky, vlastní tělo) zlepšuje sílu rotátorové manžety, stabilitu ramene a snižuje bolest. Klíčové je:

• začít lehkými zátěžemi a postupně zvyšovat náročnost,

• zaměřit se na kontrolované pohyby bez záchranného „přemetu“ těžkých vah,

• vyhnout se vysokému počtu opakování v bolestivém rozsahu pohybu,

• kombinovat silový trénink s protahováním a mobilizací ramene.

Pro tebe, kdo má ztuhlé rameno, je vhodnější cílený trénink rotátorové manžety a lopatek než těžké bench‑pressy nebo nadhlavové tlačení. Pokud trénink způsobuje ostrou bolest nebo zhoršení příznaků, je třeba zátěž snížit nebo se poradit s fyzioterapeutem.

4. Změna denních návyků

• Vyvarovat se dlouhého sezení se skláněným trupem a krčením ramen.

• Pravidelně se protahovat, zejména předloktí, ramena a krk.

• Rozdělit fyzickou práci na kratší intervaly s pauzami na protažení.

Výzkumy ukazují, že dlouhodobé sezení a opakované nadměrné zatěžování ramene jsou spojeny s vyšším výskytem bolestivých poruch rotátorové manžety.

5. Zdravý životní styl jako prevence

• Udržování zdravé hmotnosti snižuje zátěž na klouby a šlachy.

• Pravidelný pohyb (chůze, plavání, jízda na kole) podporuje celkovou pohyblivost a krevní oběh v oblasti ramene.

• Zdravá výživa s dostatkem bílkovin, vitaminů a minerálů pomáhá tkáním lépe regenerovat.

  
  

Epidemiologické studie ukazují, že fyzicky aktivní lidé mají nižší riziko bolestivých poruch ramene, i když mají na obrazovce degenerativní změny.

6. Kdy je vhodná operace

V případě větší trhliny šlachy nebo pokud konzervativní léčba (cvičení, fyzioterapie, léky) nepomáhá, může lékař doporučit operaci (často artroskopii). Vědecké práce ukazují, že úspěšnost operace závisí na velikosti trhliny, kvalitě tkání a celkovém zdravotním stavu, nikoli jen na věku. Po operaci je klíčová postupná rehabilitace, aby se rameno znovu zpevnilo a získalo pohyblivost.

Zdroje:

Hermans, J., Reijnierse, M., Tavy, D. L. J., Nelissen, R. G. H. H., & Nelissen, R. G. H. H. (2013). Prevalence of shoulder abnormalities in the general population: A systematic review. Journal of Shoulder and Elbow Surgery, 22(3), 406–414. https://doi.org/10.1016/j.jse.2012.05.004

Kim, S. H., Oh, J. H., Kim, J. Y., Bae, K. C., Choi, J. A., & Lee, S. H. (2012). Prevalence and risk factors of a rotator cuff tear in the general population. American Journal of Sports Medicine, 40(10), 2243–2250. https://doi.org/10.1177/0363546512458160

Maruvada, S., & Varacallo, M. (2023). Anatomy, rotator cuff. In StatPearls. StatPearls Publishing. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK441844/

Narvani, A. A., et al. (2015). Rotator cuff tears: An evidence based approach. World Journal of Orthopedics, 6(11), 881–892. https://doi.org/10.5312/wjo.v6.i11.881

Park, H. J., et al. (2020). Prevalence of rotator cuff diseases in adults older than 40 years. Journal of Korean Medical Science, 35(32), e273. https://doi.org/10.3346/jkms.2020.35.e273

Ryu, J. K., et al. (2020). Rotator cuff tears in elderly patients: Is repair worthwhile? Annals of Joint, 5(5), 58. https://doi.org/10.21037/aoj.2020.04.01